Žákynův amaterský triatlon 2013
Report ze závodu po 9 letech (psaný v roce 2022)
Začala to touha po tom zkusit si triatlon. Nevědom toho, že těch závodů v okolí je relativně dost jsem dal do kupy Pajase, bráchu a Evču a během dvou odpolední jsme připravili akci desetiletí. :D
Trasu kola jsme projeli s Evčou den předem a kvůli tomu, že jsme byli na skútru, jsme neprojeli celou trasu a to se stalo mě, organizátorovi, osudným.
Sraz jsme měli ráno u prodejny Elektroinu, kde jsme na Iveco! nabrali všechny kola (ano, ano, to byla logistika :D) a odjeli spokojeně na Špinku. Tam jsme u betonového vlezu nechali kola v trávě a šli o kus dál, kde jsme startovali ve vodě. Pamatuju si to dodnes, jak nás tam brácha rovnal, abychom měli všichni stejné podmínky a jen co písknul, tak jsem byl poslední o několik metrů, protože jsme nechodil nikam plavat. Vyklubalo se nás tam (ne)plavců více a tak jsme asi ve 3 s Adamem a Ondrou plavali na pohodu poslední a koukali, jak ostatní vylézají z vody. Každý se tam naplácl, protože bylo hodně bahna, takže jsme se naplácli i my, ač jsme to věděli.
Strojení z mokrých plavek do cyklo oblečení bylo pro mě naprostou novinkou a tak jsme si stihl protrhnout ponožku. Ale nakonec jsem to zvládl a vyrazil na trať, kde jsme smazával náskok i díky tomu, že jsme znal trasu a nemusel koukat po kartonových značkách a fáborkách a díky tomu, že jsme mohl nechtěně podvádět. :D Depo po kole jsme měli u nás na prodejně, odkud jsme odjížděli na Špinku a pamatuju si, že tam rodiče oslavovali něco a koukali na nás z balkónu, co to tam proboha děláme. Jak tam třeba někdo vzal kýbl vody a vylil ho celý na sebe.
Cíl běhu byl na Ostrovech. A tam mám vzpomínku na Elišku, která když doběhla, tak byla naštvaná, jak to, že nemá žádnou pásku při protnutí... tak jsme jí na dalším ročníku vymotal v cíli toaleťák, aby měla co přetrhnout. :)
Bylo to výborný, nezměnil bych na to závodě vůbec nic, protože to dalo takových zážitků a neopakovatelných vzpomínek. Za těch pár let jsme se vypracovali v už mírně profi organizátory, ale tohle byl naprostej úlet a nechápu, co se to v nás vzalo, že jsme to prostě museli zorganizovat, ale jak říkám, jsme za to stráááááášně rád. Jinak bych to tady po 9 letech nepopisoval a neculil se u toho jako sluníčko. :)
Trasu kola jsme projeli s Evčou den předem a kvůli tomu, že jsme byli na skútru, jsme neprojeli celou trasu a to se stalo mě, organizátorovi, osudným.
Sraz jsme měli ráno u prodejny Elektroinu, kde jsme na Iveco! nabrali všechny kola (ano, ano, to byla logistika :D) a odjeli spokojeně na Špinku. Tam jsme u betonového vlezu nechali kola v trávě a šli o kus dál, kde jsme startovali ve vodě. Pamatuju si to dodnes, jak nás tam brácha rovnal, abychom měli všichni stejné podmínky a jen co písknul, tak jsem byl poslední o několik metrů, protože jsme nechodil nikam plavat. Vyklubalo se nás tam (ne)plavců více a tak jsme asi ve 3 s Adamem a Ondrou plavali na pohodu poslední a koukali, jak ostatní vylézají z vody. Každý se tam naplácl, protože bylo hodně bahna, takže jsme se naplácli i my, ač jsme to věděli.
Strojení z mokrých plavek do cyklo oblečení bylo pro mě naprostou novinkou a tak jsme si stihl protrhnout ponožku. Ale nakonec jsem to zvládl a vyrazil na trať, kde jsme smazával náskok i díky tomu, že jsme znal trasu a nemusel koukat po kartonových značkách a fáborkách a díky tomu, že jsme mohl nechtěně podvádět. :D Depo po kole jsme měli u nás na prodejně, odkud jsme odjížděli na Špinku a pamatuju si, že tam rodiče oslavovali něco a koukali na nás z balkónu, co to tam proboha děláme. Jak tam třeba někdo vzal kýbl vody a vylil ho celý na sebe.
Cíl běhu byl na Ostrovech. A tam mám vzpomínku na Elišku, která když doběhla, tak byla naštvaná, jak to, že nemá žádnou pásku při protnutí... tak jsme jí na dalším ročníku vymotal v cíli toaleťák, aby měla co přetrhnout. :)
Bylo to výborný, nezměnil bych na to závodě vůbec nic, protože to dalo takových zážitků a neopakovatelných vzpomínek. Za těch pár let jsme se vypracovali v už mírně profi organizátory, ale tohle byl naprostej úlet a nechápu, co se to v nás vzalo, že jsme to prostě museli zorganizovat, ale jak říkám, jsme za to stráááááášně rád. Jinak bych to tady po 9 letech nepopisoval a neculil se u toho jako sluníčko. :)
Michal Žák
